Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Aktuální počasí

Počasí dnes:

18. 11. 2017

oblacnosde

Bude polojasno až oblačno, místy přeháňky, od 500m srážky sněhové. Denní teploty 3 až 7°C. Noční teploty 2 až -2°C.

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
30 31 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 1 2 3

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Historie obce

Obec Křišťanov(německy Christianberg) se nachází v okrese Prachatice v Jihočeském kraji. Leží na severu Želnavské hornatiny v nadmořské výšce 925 m. Katastrální území obce má rozlohu 17,95 km².

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1694. Christianberg byl po dlouhou dobu významným centrem chovu skotu v kraji. Obec se značně vylidnila po druhé světové válce kdy bylo odsunuto veškeré německé obyvatelstvo jež tvořilo přes 90% populace obce. V 50. a 60. letech pak rovněž zanikla velká část zástavby (v roce 1921 žilo v Křišťanově 1464 obyvatel), zejména při silnici do Ktiše a při cestě do Polučí. Kromě toho se značná část původního katastrálního území stala součástí sousedního Vojenského újezdu Boletice.

 

Arnoštov (německy Ernstbrunn) leží asi 7 km jihovýchodovýchodně od Volar v nadmořské výšce 828 m. Nachází se v katastru obce Křišťanov a je její částí. Leží na řece Blanici v místě, kde se do ní vlévá Puchéřský potok. Celá osada je v CHKO Šumava, na okraji vojenského prostoru.

První písemná zmínka o osadě pochází z roku 1805. V roce 1807 zde vznikla sklárna kolem níž se rozrostla osada. Ve sklářské osadě byla postavena rovněž společná pec na chleba. Arnoštov byl součástí schwarzenbergského panství a byla zde schwarzenbergská myslivna s pokoji pro ubytování vysokých hostí. V roce 1910 zde stálo 21 domů s 318 obyvateli (z toho 313 německými). Po velkých polomech roku 1917 se Arnoštov stal centrem zpracování kalamity - byla zde postavena Arnoštovská lesní dráha, kterou se sváželo dřevo i sklářské výrobky na nádraží dráhy ve Zbytinách. V letech 1918 – 1922 zde byla v provozu parní pila. Provoz sklářské hutě byl za První světové války zastaven a poté byly budovy sklárny využity pro ubytování dřevařů zpracovávajících velké polomy. Provoz obnovil až v roce 1924 majitel sklárny v Chlumu u Třeboně Václav Hrdina. Definitivně byla uzavřena v roce 1945.

 

Markov je malá osada, rovněž část obce Křišťanov. Nachází se asi 2,5 km na jihovýchod od centra Křišťanova u silnice do Ktiše.

 

Po odsunu německého obyvatelstva zde proběhlo několik vln dosídlování pohraničí a struktura obyvatelstva se tak zcela změnila. V dobách minulého režimu bylo v Křišťanově vybudováno JZD a většina obyvatel pracovala v zemědělství v rostlinné a živočišné výrobě. Dnes se do Křišťanova opět navrátilo tradiční pastvinářství, chov skotu a část obyvatel je zabývá těžbou dřeva a lesnictvím.

 

Bohužel, v důsledku nedostatku pracovních příležitostí se mnozí občané obce Křišťanov i jejích osad dlouhodobě stěhují do měst, která jim nabízejí lepší pracovní podmínky, vyšší výdělky i vyšší životní standard. Ti kteří zde zůstávají si většinou zakládají své živnosti.

 

Význam venkovských sídel , která byla po staletí formována lidskou prací a umem je a bude v kontinuitě historického vývoje nezastupitelný. Proto i Česká republika v době, kdy začala pociťovat negativní dopady jednosměrné migrace obyvatelstva do měst a velkých center přehodnotila význam a rozvojové předpoklady venkovských sídel – vesnic a začala podporovat obnovu venkova.